Co nás čeká v roce 2018?

Stručný přehled silnějších či zajímavých meteorických rojů, které bude možné pozorovat v roce 2018.

meteorPodmínky pro pozorování významných meteorických rojů jsou během roku 2018 velmi proměnlivé. V případě Quadrantid nebudou příznivé, protože ty vrcholí 3. ledna již ve večerních hodinách a navíc pouhý den po úplňku. Na druhou stranu je šance spatřit několik dlouhých jasných meteorů, které by mohly přelétnout přes půl oblohy. Lyridy dosáhnou maxima 22. dubna večer, kdy bude Měsíc v první čtvrti. Nejlepší podmínky proto budou až k ránu, když zapadne. V době maxima éta Aquarid bude Měsíc mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže je bude rušit. Navíc jejich radiant se dostává nízko nad obzor až nedlouho před svítáním. Zato Perseidy budou mít v roce 2018 podmínky ideální. Maximum vychází na třetí hodnu ranní (SELČ) a Měsíc bude tou dobou necelé dva dny po novu. A aby dobrých zpráv nebylo málo, nizozemsko-americký astronom Peter Jenniskens předpovídá, že 12. srpna kolem 22. hod SELČ naše Země projde zhuštěnou částí Perseid, což by také mělo zvýšit jejich frekvenci. Zatím ale není známo, jak výrazně se to projeví. U Draconid se předpokládá zvýšená aktivita, která by měla být více než 10 meteorů za hodinu. Maximum nastane kolem půlnoci 8./9. října, v době měsíčního novu. Zato Orionidy budou vrcholit za úplňku. Poměrně nepříznivé podmínky nastávají i u maxima Leonid, protože Měsíc bude po první čtvrti. Zapadat bude zhruba po jedné hodině ranní, takže poté už by měly být pozorovatelné bez problémů. U Geminid nastane maximum krátce po poledni, ale zvýšená frekvence až několik desítek meteorů za hodinu by mohla být viditelná po obě přilehlé noci. Měsíc se bude nacházet v první čtvrti a zapadne kolem 23. hod SEČ. Ursidy vrcholí za úplňku, takže budou pozorovatelné jen velmi obtížně.

Na rok 2018 jsou předpovězeny tři možné spršky. Jedna se týká Perseid a je popsána výše. Druhá by mohla nastat 20. září kolem 15:30 SELČ. Jak však napovídá čas, pokud se na obloze něco odehraje, bude to za denního světla. Mateřským tělesem je planetka 2009 SG18 a případný radiant bude v souhvězdí Cephea, na souřadnicích RA = 327°, DEC = +77°. Teoreticky by se případný roj mohl projevit i v okolních nocích. Poslední předpovězenou událostí je, že by se mohla projevit malá sprška alfa Monocertid, a to 22. listopadu kolem 01:50 SEČ. Problém je v tom, že Měsíc bude v úplňku a navíc se má jednat zřejmě o slabé meteory.

Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2018 dočkat celkem deseti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu, nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.

 

Název roje  Začátek   Maximum   Konec   Šířka   Frekvence   P. index   Rychlost   Měsíc 
 Quadrantidy 28.12. 3.1. (20 h) 12.1. 0,3 110 2,1 rychlé 16
 Lyridy 14.4. 22.4. (20 h) 30.4. 0,7 18 2,1 rychlé 6
 éta Aquaridy 19.4. 6.5. 28.5. 5 50 2,4  velmi rychlé 20
 jižní delta Aquaridy 12.7. 30.7. 23.8. 5 25 3,2 střední 17
 Perseidy 17.7. 13.8. (3 h) 24.8. 2 110 2,2 velmi rychlé 2
 Draconidy 6.10. 9.10. (0 h) 10.10. 0,1 10+ 2,6 pomalé 0
 Orionidy 2.10. 21.10. 7.11. 3 18 2,5 velmi rychlé 12
 Leonidy 6.11. 18.11. (0 h) 30.11. 2 15 2,5 velmi rychlé 10
 Geminidy 4.12. 14.12. (13 h) 17.12. 1 120 2,6 střední 7
 Ursidy 17.12. 22.12. (22 h) 26.12. 0,5 10 3,0 střední 15


Quadrantidy  - maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu.
Lyridy  - běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší frekvenci, než 1/2 maximální, s epohybuje mezi 15 a 60 hodinami.
éta Aquaridy  - roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009, roku 2013 dosáhl 70 meteorů za hodinu.
jižní delta Aquaridy  - maximum slabých meteorů nastává později, než u jasných, někdy až o několik dní.
Perseidy  - na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi až 250-350 meteorů za hodinu.
Draconidy  - roj se několikrát projevil mohutnými meteorickými dešti (1933, 1946), velmi vysoké frekvence měl i v dalších letech (1926, 1972, 1998 a 2011). Roku 2005 byla aktivita kolem 35 meteorů za hodinu. Letošní frekvence by mohla překročit 10 meteorů za hodinu.
Orionidy  - roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040.
Leonidy  - roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech.
Geminidy  - od 19. století, kdy byl poprvé zaznamenán, měly jeho frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhl počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měl v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku.
Ursidy   - u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Frekvenci kolem 30 meteorů v hodině měl také v letech 1988 a 1994.

Vysvětlivky:

Začátek  - začátek činnosti roje
Maximum  - den, případně hodina maxima (SEČ nebo SELČ)
Konec  - konec činnosti roje
Šířka  - doba ve dnech, po kterou má roj větší frekvenci než 1/2 maximální
Frekvence
 - očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu
P. index  - populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu
Rychlost  - rychlost meteorů
Měsíc  - stáří Měsíce v době maxima, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť)

                             Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).

© 2018 Copyright - Odborná činnost
Telefon: 377 388 400