Fotogalerie – galaxie

Fotografie galaxií pořízené přístoji Hvězdárny a planetária Plzeň.

M 31, M 32, M 110 – Galaxie v Andromedě

M31 je nejznámější galaxie viditelná jako mlhavý obláček i pouhým okem. Má jasnost 4.8 magnitudy a rozměry 190′ x 61′. V malém dalekohledu je viditelná jako obláček, ve větším jsou rozeznat spirální ramena, ale teprve fotografie odhalí jejich krásu a jemnou strukturu. M31 je nejbližší spirální galaxie, největší člen Místní skupiny galaxií a jedna z největších známých galaxií vůbec. S galaxií M31 jsou gravitačně spojeny další 4 trpasličí galaxie. Jižně od jádra M31 se nachází M32 s jasností 9.5 mag. a rozměry 3′ x 3′. Severozápadně od jádra M31 se nachází M110 s jasností 10.8 mag. a rozměry 8′ x 3′. Obě tyto galaxie jsou spolu s M31 na tomto snímku. Vzdálenější satelitní galaxie NGC 185 a NGC 147 se promítají do souhvězdí Casiopei.

M31c_m Datum: 27.8.2008 21:36-22:30 UT
Objektiv: Refraktor C-80ED 80 / 600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Expozice: 11 x 5 minut, ISO = 1600
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Podmínky: Dobré, 11 °C
Sever je na snímku vlevo
Podrobnosti na samostatné stránce.

M 33 – Galaxie v Trojúhelníku

M33 patří k Místní skupině galaxií, je jednou z našich nejbližších spirálních galaxií – je od nás vzdálená 2.5 mil. světelných let, což je téměř stejně, jako galaxie v Andromedě (M31). M33 je po M31 druhá nejjasnější spirální galaxie na naší obloze. Za příznivých podmínek je možné i tuto galaxii pozorovat pouhým okem. V malém dalekohledu ale není vidět příliš podrobností, protože galaxie má velmi malou plošnou jasnost. Krása této galaxie vynikne až na fotografiích, které ukáží její spirální ramena, podle kterých se někdy nazývá Větrník. Jasnost 6.7 mag., rozměry 70′ x 40′.

M33d2012_m Datum: 13.8.2012 23:26-0:56 UT
Objektiv: Refraktor Megrez 90 APO 90/558 + rovnač pole WO P-Flat4 (0.8x)
CCD: G2-8300, chlazeno na -30°C, binning 1×1
Expozice 18 x 5 minut (celkem 90 minut)
Pointace: G1-1400 za ED80/600
Pozorovací podmínky: Dobré
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Zpracování: SIMS použit na snímání, odečtení Dark a na sečtení snímků. Zvýraznění a konečné úpravy v Photoshopu. Obarveno pomocí staršího snímku z 5.9.2005
Sever je na snímku vpravo
Podrobnosti na samostatné stránce.

M 51 – Vírová galaxie v Honících psech

M51 je jedna z nejbližších a nejjasnějších galaxií s velmi výraznou spirální strukturou a abnormálně malým jádrem. Je zdánlivě spojena jedním ramenem se satelitní galaxií NGC 5195. Tato satelitní galaxie je však na pozadí a je částečně zakryta temnými prachovými mračny v ramenech M51. Obraz, který dnes máme před sebou je výsledkem vzájemného působení těchto dvou galaxií, jež se před několika sty milióny let k sobě značně přiblížily. Menší galaxii NGC 5195 to značně deformovalo, zatímco u M51 došlo k rozevření konců spirálních ramen. M51 byla objevena v roce 1773 Charlesem Messierem. V roce 1781 objevil Pierre Méchanin i jejího průvodce NGC 5195. M51 byla první galaxie, u níž byla objevena spirální struktura (v roce 1851 ji objevil William Rosse při pozorování svým dalekohledem o průměru zrcadla 1.8 m a ohnisku 16 m). Jasnost M51 je 8.4 mag., průměr 10′ x 6′. Jasnost NGC 5195 je 9.6 mag., velikost 6′ x 4′.

M51_2011_c_m Datum: 27.6.2011 22:00-01:00 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G2-8300, Filtry: C,V,B,R, teplota čipu -20°C
Expozice: C(16 x 3 minuty), V(11 x 3 minuty), B(10 x 3 minuty), R(12 x 3 minuty), celkem 2.5 hodiny
Mimoosá pointace přes G1-1400 (exp. 2s, odchylky max. 1.5 pixelu)
Zpracování: SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu.
Byly vytvořeny 3 barevné snímky: LRGB se zvýrazněnými slabšími partiemi, kde vynikly spirální ramena. LRGB se zvýrazněnými jasnými partiemi pro středy galaxií. RGB – vytvořený jen z barevných snímků bez použití Clear. První dva LRGB snímky byly spojeny s použitím masky a výsledek zprůměrován s RGBPozorovací stanoviště: dvůr H+P Plzeň
Podmínky: přesvětlená obloha, ale na město výborné, 25°C
Další snímky včetně dvou supernov SN2005cs a SN2011dh v této galaxii jsou na samostatné stránce.

M 101 – Galaxie Větrník ve Velké medvědici

Jedná se o spirální galaxii o úhlových rozměrech 28′ a jasnosti 7.9 mag. v souhvězdí Velké medvědice. M101 je nejjasnějším členem kupy galaxií nazvané skupina M101. Je prakticky dvakrát větší než naše Galaxie. Její ramena jsou natolik rozsáhlá, že některé části William Herschel zařazoval do svého katalogu jako samostatné objekty, kterým přiřazoval vlastní čísla. V NGC katalogu je jich evidováno celkem devět: NGC 5447, 5449, 5450, 5451, 5453, 5455, 5458, 5461, 5462, 5471. M101 je pro svou malou plošnou jasnost (14.9 mag.) velmi obtížný objekt k fotografování i k pozorování. Ke spatření rozvinutých spirálních ramen je nutná naprosto tmavá obloha. Kromě galaxie M 101 se na snímku nachází další dvě galaxie NGC 5477 a NGC 5473. NGC 5477 o rozměrech 1.6′ x 1.3′ a jasnosti 14.0 mag. (povrchová jasnost 14.7 mag.) se nachází vlevo dole od M101. Další galaxie NGC 5473 o rozměru 2.2′ x 1.7′ a jasnosti 11.4 mag. (povrchová jasnost 12.8) vypadá na snímku jako rozostřená hvězdička – malá, jasná, vlevo mírně nahoře.

M101_soucet32e_m Datum: 11.6.2010 22:25-22:48 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G1-1400 + filtr CLS
Součet 20 snímků, Expozice 20 x 60 s
Teplota čipu 21°C, montáž EQ6 bez pointace.
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení v SIMS, zvýraznění v Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Rokycany
Pozorovací podmínky: světlá obloha, vysoká teplota.
Další snímky M101 včetně vyfotografované supernovy SN2011fe jsou na samostatné stránce.

M 81, M 82 – Dvojice galaxií ve Velké medvědici

M81 patří mezi nejjasnější galaxie viditelné již v triedru. Jedná se o spirální galaxii s příčkou o rozměrech 25′ x 11′ a jasnosti 6.9 mag. Galaxii objevil v roce 1774 berlínský hvězdář Bode. Pouhých 37′ severně od M81 se nachází další jasná galaxie M82. Jedná se o nepravidelnou galaxii vřetenovitého tvaru o rozměrech 10′ x 5′ a jasnosti 8.4 mag. Galaxie je viditelně deformována díky gravitačnímu působení sousední M81, se kterou se asi před 600 miliony let srazila. Obě galaxie jsou propojené rozsáhlým oblakem mezigalaktického plynu. Další galaxií na velkém snímku vlevo dole je slabší eliptická NGC 3077 o rozměrech 5′ a jasnosti 9.9 mag. Všechny tyto galaxie náleží do skupiny galaxií nazvané podle nejjasnějšího člena skupina M81. Jedná se o nám nejbližší skupinu galaxií, kterou tvoří asi 12 členů.

M81_M82c_m Datum: 26.8.2008 23:40 – 0:34 UT
Objektiv: Refraktor C-80ED 80/600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Součet 9 snímků, ISO = 1600 Expozice: 9 x 5 minut
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Zpracování: Pomocí SubRaw odečten temný snímek, srovnáno a zprůměrováno v Registaru, konečné úpravy ve Photoshopu.
Podmínky: Dobré, 8°C, mírná rosa
Sever je na snímku nahoře.

M 65, M 66, NGC 3628 – Trojice galaxií ve Lvu zvaná „Lví trojče“

V souhvězdí Lva se nachází velké množství galaxií. Mezi nejznámější patří trojice galaxií M65, M66 a NGC3628 nazývaná Lví trojče. Úhlové vzdálenosti mezi galaxiemi jsou jen 20′ a 35′. Tato gravitačně vázaná skupina galaxií, astronomy označovaná podle nejjasnějšího člena jako skupina M66, se nachází ve vzdálenosti zhruba 27 mil. světelných let. Všechny tři galaxie patří do typu spirálních galaxií Sb. Obsahují velké množství mezigalaktického prachu, který vytváří temná oblaka mezi spirálními rameny (při pohledu shora) i v rovině ramen (boční pohled na NGC 3628). Kromě těchto tří jasných galaxií je na snímku ještě několik slabých (MHV snímku je asi 18 mag.)

M65_M66_NGC3628_m Datum: 24.4.2009 21:50-22:30 UT
Objektiv: Refraktor C-80ED 80/600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Součet 6 snímků, ISO = 1600 Expozice: 6 x 8 minut
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Zpracování: Pomocí SubRaw odečten temný snímek, srovnáno a zprůměrováno v Registaru, konečné úpravy ve Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Podmokly
Podmínky: Dobré, 5°C Sever je na snímku nahoře, 30° vlevo
Prakticky stejný snímek vznikl o 4 roky později, tentokráte pomocí CCD kamery. Bohužel nefungovala pointace a s krátkými expozice není snímek lepší než předchozí.
M81_M82c_m Datum: 13.4.2013
Objektiv: Refraktor Megrez 90 APO 90/558 + rovnač pole WO P-Flat4 (0.8x)
CCD: G2-8300, filtr Clear, chlazeno na -20°C, binning 1×1
Expozice: 24 x 30 s (kvůli chybnému kabelu nefungovala pointace a expozice nemohly být delší)
Pozorovací stanoviště: Lhota
Zpracování: SIPS použit na snímání, odečtení Dark (Flat nebyl) a na medián snímků. Konečné úpravy v Photoshopu.
Podmínky: občas přecházeli ciry. Z neznámých důvodů měl dalekohled špatnou kresbu hvězd.
Sever je na snímku nahoře
Galaxie Rozměr Jasnost
M65 (vpravo) 9.0′ x 2.3′ 9.3 mag.
M66 (dole) 9.1′ x 4.1′ 8.9 mag.
NGC 3628 (vlevo nahoře) 13.1′ x 3.1′ 9.5 mag.

NGC 4565 a další galaxie v souhvězdí Vlasů Bereniky

Jeden z nejhezčích a nejtypičtějších příkladů velké spirální galaxie, kterou můžeme pozorovat přímo z boku je galaxie NGC 4565. Podél střední roviny galaxie se táhnou temná mračna mezihvězdného prachu a plynu částečně zakrývající jak výraznou středovou výduť, tak i spirální ramena. Pro svůj úzký profil bývá nazývána Jehlovou galaxií. Byla objevena spolu s nedalekou NGC 4494 (na snímku vpravo) v roce 1785 Williamem Herschelem. Na snímku jsou kromě NGC 4565 další čtyři slabší galaxie.

M81_M82c_m Datum: 26.4.2009 00:30-01:30 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Součet 7 snímků, Expozice 7 x 8 minuty, ISO = 1600
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Zpracování: Pomocí SubRaw odečten temný snímek, srovnáno a zprůměrováno v Registaru, konečné úpravy ve Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Podmokly
Podmínky: Dobré, 1°C
Sever je na originálním snímku nahoře, 20° mírně vlevo MHV snímku je asi 17.5 mag.
Výřez v pravém spodní rohu je v plné velikost snímku
Galaxie Poloha na snímku Rozměr Jasnost
NGC 4565 jasná galaxie vlevo 14.9′ x 2.0′ 9.6
NGC 4562 vpravo od NGC 4565 2.4′ x 0.7′ 13.5
NGC 4565B nad NGC 4565, slabá 0.8′ x 0.4′ 15.5
NGC 4555 nahoře, téměř stelární vzhled 1.4′ x 1.1′ 12.1
NGC 4494 vpravo na okraji snímku, jasná, eliptická 4.5′ x 4.3′ 9.8

NGC 7331 a Stephanův kvintet – galaxie v souhvězdí Pegase

NGC 7331 je jasná spirální galaxie vřetenovitého tvaru v souhvězdí Pegase o jasnosti 9.5 magnitudy a velikosti 10′ x 4.2′, rozměry i velikostí podobná naší Galaxii. Využívá se jako vodítko pro vyhledání slabých, ale známých galaxií Stephanova kvintetu, které se nachází jen 30′ daleko (vpravo dole na snímku). Stephanův kvintet je první objevená skupina interagujících galaxií. Čtyři galaxie patří do jedné skupiny, pátá se nejspíše nachází mnohem blíže a pouze se do stejných míst promítá. Tato oblast je poměrně bohatá na galaxie. Na snímku s dosahem asi 18. magnitudy je možné napočítat 22 galaxií. Kromě NGC 7331 se ale jedná o poměrně malé a slabé galaxie.

M81_M82c_m
Datum: 18.8.2009 21:30-22:55 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Součet 7 snímků, Expozice 3 + 5 + 5×8 minuty, ISO = 1600
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Zpracování: Pomocí SubRaw odečten temný snímek, srovnáno a zprůměrováno v Registaru, konečné úpravy ve Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Podmínky: Dobré, 8°C
Sever je na snímku nahoře
MHV snímku je asi 18 mag.
Další snímky Stephanova kvintetu jsou na samostatné stránce.

Stephanův kvintet – pětice galaxií v souhvězdí Pegase

O rok později než předchozí snímek byl vyfotografován Stephanův kvintet znovu, tentokrát delším ohniskem a CCD kamerou. Díky tomu je zobrazeno podstatně více detailů. Stephanův kvintet je těsná skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase: NGC 7320, NGC 7318A, 7318B, NGC 7319 a NGC 7317. Čtyři galaxie spolu vzájemně interagují, pátá – NGC 7320 do tohoto seskupení nepatří, nachází se mnohem blíže a pouze se promítá do stejných míst. Seskupení galaxií získalo jméno po Eduardu Stephanovi, který ho v roce 1877 objevil. Kromě těchto galaxií jsou na snímku viditelné ještě další galaxie: vlevo NGC 7320B, vlevo dole NGC 7320A.

M81_M82c_m Datum: 10.8.2010 3:44-4:06 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G1-1400 (teplota čipu 15.5°C)
Součet 12 snímků, Expozice 12 x 60 s
Bez pointace, pouze vyřazeny špatné snímky
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení také v SIMS, zvýraznění v Photoshopu. Tento černobílý snímek ze CCD byl obarven pomocí předchozího snímku z 18.8.2009 nasnímaného Canonem a výsledek je prezentovaný zde.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Podmínky: Dobré, slabá mlha
Sever je na snímku nahoře
Další snímky Stephanova kvintetu jsou na samostatné stránce.

NGC 5907 – Spirální galaxie z boku v souhvězdí Draka.

Tuto relativně slabou, z boku viditelnou spirální galaxii, známou též pod jmény Tříska nebo Ostří nože, objevil v roce 1788 William Herschel. Galaxie o jasnosti 11.8 mag. a velikosti 12′ x 1.3′ má malé jádro a velmi rozvinutá ramena. Nachází se ve vzdálenosti asi 40 miliónů světelných let. Při zkoumání Hubbleovým teleskopem (kamera NICMOS) bylo objeveno temné halo kolem galaxie složené z velkého počtu trpasličích hvězd. Další zajímavostí jsou velké slapové proudy hvězd kolem celé galaxie tvořící několik smyček. Nejspíše se jedná o stopy trpasličí galaxie, která byla postupně roztrhána a před více jak čtyřmi miliardami let splynula s NGC 5907. Kromě NGC 5907 jsou na snímku ještě další, velmi slabé galaxie. Nedaleko od NGC 5907 vpravo nahoře se nachází spirální galaxie PGC0054419 o jasnosti 16.4 mag. v modrém spektru s rozměry 0.7′ x 0.3′, vlevo nahoře spirální galaxie PGC0054577 o jasnosti 15.2 mag. v modrém spektru a rozměrech 0.8′ x 0.5′ a na spodním pravém rohu zvětšeného snímku je NGC 5866B o jasnosti 14.2 mag. a velikosti 2.7′ x 1.9′.

M81_M82c_m
Datum: 19.8.2009 21:00-22:00 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
Fotoaparát: Canon EOS 20D
Součet 7 snímků, Expozice 7 x 8 minuty, ISO = 1600
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Zpracování: Pomocí SubRaw odečten temný snímek, srovnáno a zprůměrováno v Registaru, konečné úpravy ve Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Podmínky: Dobré, 10°C
Sever je na snímku nahoře

NGC 891 – Spirální galaxie Jehla

NGC 891 je spirální galaxie (pravděpodobně s příčkou) v souhvězdí Andromedy, natočená k nám přesně bokem. Díky tvaru získala název Jehla. Přes rovinu galaxie se táhne výrazný pás temné hmoty zastiňující jádro. Vizuálně není jednoduché tuto galaxii pozorovat, protože je poměrně veliká a proto i plošně slabá (povrchová jasnost 13.6 mag.). Je nutné použít větší dalekohled a velké zvětšení. Navíc se galaxie nachází v poli se značným počtem jasných hvězd, které jí přezařují. Je členem kupy galaxií NGC 1023, kde je třetí nejjasnější. Galaxie byla objevena Williamem Herschelem v roce 1784. Rozměr galaxie 13.4′ x 2.8′, jasnost 9.9 mag. Zajímavostí je, že tato galaxie byla využita v říjnu 2005 na testování prvního zrcadla binokulárního teleskopu LBT (průměr 8.4 m) na Mt. Grahamu v Arizoně.

M81_M82c_m Datum: 29.10.2010 21:45-23:27 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G1-1400, teplota čipu 7°C Filtr: CLS+ IR Cut
Součet 10 snímků, Expozice 10 x 5 minut
Pointace: TVGuider za ED 80/600
Zpracování: Nasnímáno v SIMS, odečtení Dark a Flat a složení také v SIMS, zvýraznění v Photoshopu. Takto upravený černobílý snímek ze CCD kamery byl obarven pomocí předchozího snímku z Canonu EDS 20D (18.8.2009).
Pozorovací stanoviště: Rokycany
Podmínky: Špatné – rosa, Měsíc v první čtvrti, slabé ciry, -2°C
Sever je na snímku nahoře
Další snímky této galaxie, včetně detailu z 1m teleskopu, jsou na samostatné stránce.

M74 – Spirální galaxie v souhvězdí Ryb + supernova 2013ej

M74 je velká spirální galaxie v souhvězdí Ryb typu Sc, kterou můžeme pozorovat přímo shora. Má poměrně malé, ale jasné jádro a rozvinutá spirální ramena, která obsahují velké množství červeně zářících plynných difúzních mlhovin i mnoho otevřených hvězdokup s mladými modrými hvězdami. Podle současných přestav se tato galaxie velikostí i vzhledem velmi podobá naší Galaxii. Byla objevena v roce 1780 Pierre Méchainym a patřila mezi první galaxie, u nichž byla rozpoznána spirální struktura. V malém dalekohledu vypadá M74 jako středně veliký, velice slabý obláček s minimální kondenzací (bez výrazného jádra). Jasnost 9.4 mag., velikost 10′.


M81_M82c_m
Datum: 1.8.2013 2:18 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G2-8300, filtr Clear, chlazeno na -30°C
Expozice: 6 x 5 minut CCD G2-8300, Chlazeno na -30°C
Pointace: mimoosá G1-1400
Zpracování: SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: Bažantnice
Podmínky: dobré, silná rosa
Sever je na snímku nahoře.
Další snímky této galaxie, včetně popisu supernovy SN2013ej jsou na samostatné stránce.

Supernova SN2011by v galaxii NGC 3972

26.4.2011 byla dvěma čínskými astronomy Zhangwei Jin a Xing Gao pomocí 35 cm Schmidt-Cassegraina objevena supernova v galaxii NGC 3972 v souhvězdí Velké medvědice. V době objevu měla 14. magnitudu. Na snímcích pořízených o 16 dní dříve ještě po ní není ani stopa. Maxima 12.7 mag. dosáhla kolem 7.5.2011. V době pořízení tohoto snímku (1.5 měsíce po maximu) již klesla její jasnost na 15 mag., ale stále je ještě dobře viditelná. Galaxie NGC 3972 ve které se supernova nachází, je menší spirální galaxie třídy SBbc vzdálená od nás 46 milionů světelných let. Supernova patří k typu Ia, což je nejzářivější typ supernov. Bílý trpaslík, který obsahuje převážně uhlík a kyslík, nabírá hmotu z průvodce, většinou rudého obra. Když hmota dosáhne Chandrasekharovy meze, je zažehnuta a exploduje výbuchem supernovy.

M81_M82c_m
Datum: 27.6.2011 21:00-22:00 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G2-8300, bez filtru, teplota čipu -20°C
Expozice 17 x 3 minuty
Mimoosá pointace přes G1-1400
Zpracování: SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu.
Pozorovací stanoviště: dvůr H+P Plzeň
Podmínky: na město výborné, přesvětlená obloha, 25°C
Sever je na snímku nahoře

Na zvětšeném snímku se nachází velké množství (několik desítek) galaxií. Nejslabší, ještě zřetelné, mají 18. magnitudu. Nejjasnější jsou:

Galaxie Jasnost Velikost Umístění
NGC 3972 12.30 3.7′ x 1.0′ uprostřed se supernovou
NGC 3982 12.06 2.3′ x 2.0′ jasná dole, mírně vlevo
NGC 3998 10.70 2.7′ x 2.3′ jasná vlevo, mírně nahoře
NGC 3990 13.43 1.4′ x 0.8′ slabší vedle NGC 3998
NGC 3977 14.38 1.5′ x 1.3′ slabší vlevo nad NGC 3972

M102 – Galaxie Vřeteno

M102 je čočková galaxie v souhvězdí Draka, kterou sledujeme přímo z boku. Na galaxii je vidět tenký tmavý prachový pás podél rovníku. Galaxie má jasnost 9.9 mag. a velikost 6′ x 3′. Objevil ji Pierre Méchain nebo Charles Messier v roce 1781. Do svého katalogu ji zapsal blízko galaxie NGC 5866, se kterou se v současné době nejčastěji spojuje (na snímku). Popis ale spíše ukazuje na dvojnásobné pozorování M101, které se liší v rektascenzi téměř přesně o 1 hodinu. Tato galaxie je nejjasnějším členem skupiny galaxií nazývané skupina M102. Galaxie se nachází v poli bohatém na slabé galaxie. Na velkém snímku jich lze napočítat několik desítek, ale většina je velmi slabá, vypadají jako slabé mlhavé hvězdy.

M81_M82c_m
Datum: 26.8.2011 22:23-23:03 UT
Objektiv: Refraktor ED 120/900
CCD: G2-8300, filtr Clear, chlazeno na -25°C
Expozice 18 x 90 s
Mimoosá pointace přes G1-1400 (odchylky max. 1 px)
Zpracování: SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu
Pozorovací stanoviště: Plzeň-Valcha
Podmínky: dobré (chvílemi odlesky od lampy), silná rosa
Sever je na snímku nahoře
Detail galaxie v plném rozlišení

M77 + NGC 1055 – Galaxie ve Velrybě

Na snímku se nachází dvě zajímavé, na první pohled zcela odlišné galaxie v souhvězdí Velryby. První z nich je spirální galaxie M77, na kterou se díváme přímo shora. M77 je jednou z největších a zároveň nejvzdálenějších galaxií Messierova katalogu. Průměr má téměř 2x větší než naše Galaxie, jasnost 8.9 mag a velikost 7′. V menším dalekohledu je vidět jen jasné jádro jako rozmazaná hvězdička, ve větším dalekohledu při větším zvětšení se v jádře ukáží další detaily – jádro je protáhlé s náznaky ramen. Slabší části ale ukáže až fotografie. M77 patří do skupiny Seyfertových galaxií. Seyfertovy galaxie jsou galaxie s velmi aktivními jádry, kde se ionizovaný plyn pohybuje velmi vysokými rychlostmi. Ve spektrech jsou výrazné čáry H Beta, O II, N III a O III. Seyfertovy galaxie jsou také silnými rádiovými zdroji. Označení radiového zdroje M77 je Cetus A. M77 byla objevena v roce 1780 Pierrem Méchainem. Druhou velkou galaxií na snímku je NGC 1055. Jedná se spirální galaxii s jasností 10.6 mag. a velikostí 7′ x 3′. Tato galaxie je k nám natočena bokem. Díky tomu vynikne mohutný prachový pás, rozdělující galaxii na dvě poloviny. Patří spolu s dalšími galaxiemi do skupiny M 77. Na snímku v plném rozlišení se nachází poměrně hodně dalších, velmi slabých galaxií. Z těch jasnějších je to v levém dolním rohu slabší spirální galaxie NGC 1090 (11.8 mag., 3.9′ x 1.8′), uprostřed snímku potom další slabší spirální galaxie NGC 1072 (13.4 mag, 1.5′ x 0.5′).

M81_M82c_m
Datum: 2.10.2011 1:07 UT
Objektiv: Refraktor ED 80/600
CCD: G2-8300, filtr Clear, chlazeno na -20°C
Expozice 10 x 5 minut Pointace přes Megrez 90/558 s G1-1400
Zpracování: SIPS, konečné úpravy ve Photoshopu
Pozorovací stanoviště: Bezvěrov-Sepuska
Podmínky: vynikající, teplo, bez rosy
Sever je na snímku vpravo, na snímku v plném rozlišení potom standardně nahoře

 

© 2017 Copyright - Odborná činnost
Telefon: 377 388 400