Pozorování průletu ISS přes disk Slunce

Pro častější pozorovatele noční hvězdné oblohy není žádným tajemstvím, že kromě přirozených objektů mohou na obloze spatřit i objekty umělé, vytvořené rukou člověka. Při bedlivém pozorování lze kromě nízkoletících strojů jako jsou letadla, vrtulníky a občas i balóny spatřit i umělá kosmická tělesa, nejčastěji družice. Ty mívají různou jasnost od sotva viditelných po jasné objekty. Mezi nejvýraznější patří družice systému Iridium, které se občas projevují intenzivními záblesky, způsobenými odrazem světla od slunečních panelů. Velice jasným objektem na noční obloze je i Mezinárodní kosmická stanice ISS. Její celkové rozměry a ohromné slunečními panely způsobují, že ISS patří mezi nejjasnější objekty na noční obloze. Jasnější je pouze Měsíc, Venuše a občas Jupiter. ISS má právě podobnou magnitudu jako Jupiter v období, kdy má největší jasnost. Stanice však musí být od Slunce úplně nasvětlena a zároveň relativně nízko na své dráze (kolem 367 km). Průlety ISS nelze pozorovat každou noc. Existují období, kdy je ISS viditelná po několik dní a pak ji zase spatřit nelze. Údaje o tom, kdy je možné ISS pozorovat, za jakých podmínek (azimut, výška) a jak bude jasná, se nechají zjistit z internetu asi tak s týdenním předstihem, za předpokladu, že nebyly výrazněji upraveny parametry její dráhy. Podle přesných parametrů dráhy je totiž možné průlet spočítat pro určité místo na Zemi.

ISS většinou pozorujeme během přeletu v noci. Je ale možné ji pozorovat i ve dne? Ano, je to možné. Čas od času se stane, že ISS přeletí přes sluneční disk. V Plzni k tomu naposledy došlo v neděli 12. září 2010 v odpoledních hodinách. Před tím se ji naposledy podařilo takto pozorovat v roce 2006. Pomocí programu CalSKY byl tentokrát předpovězen aktuální přelet ISS přes sluneční disk v čase 13:18:40 UT. Osa stínu v předpovědi procházela jen asi 190 m od budovy Hvězdárny a planetária Plzeň. Při šířce pásu 7,08 km, ve kterém mohl být přelet pozorován, se jednalo prakticky o centrální linii. Proto byla zaktivována malá skupinka pozorovatelů s pozorovací a záznamovou technikou. ISS prolétala ve vzdálenosti asi 577 km, což je více než v roce 2006, takže její úhlový průměr byl o něco menší. Na druhou stranu i její úhlová rychlost byla tentokrát menší a tak průlet trval nepatrně déle, asi 1,01 sekundy. Během průletu se podařilo ISS nejen pozorovat, ale i zachytit na pěti snímcích. Na výsledném složeném snímku, který pořídil Jiří Polák je zachycena vlevo nahoře jediná menší sluneční skvrna a směrem k okraji i fakulové pole. Přes střed se pak táhne pět zachycených poloh průletu ISS. Výsledný snímek byl složen a upraven v programu Photoshop. Jednotlivé snímky byly pořízeny refraktorem ED 120/900 na paralaktické montáži EQ 6, ke kterému byl přes Herschelův hranol připojen fotoaparát Canon EOS 20D. Expozice byla nastavena na 1/160 s, citlivost ISO = 100 a zapnuto sériové snímání.

 

Snímky přeletu ISS zachycené před Hvězdárnou Plzeň

Složenina 5 snímků
ISS2a800

Animace přeletu ISS přes Slunce
ISS2animace800

Detail slunečních skvrn pořízený 30 minut před přeletem ISS
s2_800

ISS z pohledu raketoplánu Atlantis (STS 129, listopad 2009)
ISS_STS129

 

Detailní informace o fotografiích

© 2017 Copyright - Odborná činnost
Telefon: 377 388 400